Máte dotaz? Zeptejte se:


 

www.anglictina-hry.cz

Krajní 1819
250 88 Čelákovice
Praha Východ
tel: +420 732 684 255
napište nám

 

 

  

Nové platební metody

 

 

INFO:

arr3Expedujeme do druhého dnePrázdninový provoz ukončen, objednávky vyřizujeme do druhého dne (pokud je zboží skladem), doplnili... arr3Fotografie z letošního knižního veletrhu Svět knihy 2017 v Praze HolešovicíchV sobotu jsme pořádali na našem stánku autogramiádu, knihy Můj průvodce angličtinou nebo Výslovnost... arr3POŠTOVNÉ ZDARMAPři objednání jakéhokoli zboží z kategorie zde je CELÁ vaše objednávka s poštovným zdarma (časově... arr3Nepravidelná slovesa - stolní hra SKLADEMIrregular Verbs All Year Round = opět skladem, expedujeme ihned! ... arr3Knížka od Petra Horáčka a Nicoly Davies:A FIRST BOOK OF ANIMALS aktuálně nabízíme s podpisy obou autorů, doporučujeme dlouho... arr3Fotografie z besed s Petrem HoráčkemFotografie z besed s autorem a ilustrátorem dětských knížek Petrem Horáčkem, které se uskutečnily v... arr3Videozáznam z autogramiádyna našem stánku loňského knižního veletrhu v Praze - PhDr. Dušan Melen - Výslovnost angličtiny na...

TOP ZBOŽÍ:

Naše cena 254,00 Kč (9,65 EUR)
skladem
Naše cena 178,00 Kč (6,76 EUR)
skladem
Naše cena 654,00 Kč (24,85 EUR)
skladem

ZBOŽÍ V AKCI:

Naše cena 98,00 Kč (3,72 EUR)
skladem
Naše cena 79,00 Kč (3,00 EUR)
skladem
Naše cena 249,00 Kč (9,46 EUR)
skladem

» Názory
Proč nepoužívám při výuce němčiny učebnice

Autor: Michal Mleziva, (článek vyšel v časopise Rodina a škola 2012/7)

Proč nepoužívám při výuce němčiny učebnice (*.pdf dokument 1,02 Mb)

Učíme angličtinu dobře?

Autorka článku: Mgr. Sylvie Doláková

článek vyšel v časopise Rodina a škola 7/2012

Učíme angličtinu dobře? (*.pdf - 2Mb)

Recenze her z naší nabídky

Recenze her: Irregular Verbs All Year Round a Last Word (Rodina a škola 2012)

Recenze her z naší nabídky (*.pdf, 539 Kb)

Výuka angličtiny u předškolních dětí. Ano, ale jak?

Pracuji jako lektorka výuky angličtiny u předškolních dětí a učitelé se mě často ptají, kdy je vlastně ideální začít svýukou dětí. Na veřejnosti často převládají dva protichůdné názory. Jedni tvrdí, že učit děti cizímu jazyku je hloupost, protože děti nemají ukončený řečový vývoj.

Dětem tak prý krademe jim dětství a podobně. Druzí se zase nemohou dočkat a zapíší své batole do nejbližšího kurzu. Podle svých dosavadních zkušeností jsem se rozhodla přiklonit ke zlaté střední cestě. Podle mé zkušenosti aktivity s osvojováním cizího jazyka nejsou pro děti zátěží, ale lákavou hrou. Úvahy o ukradeném dětství jsou naprosto scestné. Jazyky se děti učí používat paralelně, tedy nemusí čekat na to, až zvládnou jeden, aby mohly začít se druhým. Naopak, když mají problémy s výslovností některých hlásek včeštině, mohou být za hvězdy v angličtině, protože správně vyslovují anglické hlásky.

Přestože odborníci přicházejí na to, že ideální doba pro vnímání cizího jazyka jsou první dva roky věku dítěte, asi bych neuvažovala o tom vodit děti do kurzu a poslouchat, jak tam vkolektivu „anglicky“ žvatlají „brrrrm, brrrm“ svolantem zpapírového talíře, sotva co zvládly chůzi. Děti prostě nechápou, proč by měly říkat, že tohle je „red“, když babička tvrdí, že to je „červené“. Sice to po té paní zkurzu zopakují, ale nechápou, proč je to důležité. Samozřejmě jiná je situace, kdy vrodině panuje přirozené dvojjazyčné prostředí, například když jeden zrodičů je cizinec.

Děti se jazyk neučí, ale osvojují si ho.

Čtyřleté dítě už docela dobře chápe, že ne všichni lidé na světě se domluví stejně jako ony a je tedy nutné si novou řeč osvojit. A toto je klíčové slovo: angličtinu totiž neučíme, ale předkládáme. Děti si řeč osvojují, nikoli se jej učí. A toto je kámen úrazu. Mnozí rodiče totiž nabývají dojmu, že stačí, když jim budou předkládat izolovaná slovíčka a děti je jako papoušci zopakují. Ztohoto postupu ovšem děti nebudou mít žádný zisk. Jazyk totiž získávají úplně jiným způsobem – poslechem. Jsou schopné porozumět obsahu, aniž by rozuměly jednotlivým slovům. Chápou fráze, neumí spojovat ani rozlišovat izolovaná slova ve větách. Toto naznačuje, že děti jsou schopné rozumět textu, aniž by znaly jednotlivá slova. Musí se jim ovšem dostat srozumitelného vysvětlení, například „překlad“ pomocí gest, mimiky, výrazu obličeje. Citlivě vnímají intonaci, tón hlasu, výslovnost, a tím se je také naučí lépe imitovat. Tato kouzelná vlastnost ovšem vydrží jen asi do sedmého roku věku dítěte. Pak už chápe cizí slovíčka jako překážku, kterou musí zvládnout, překonat, rozlousknout, případně se přes ně dostat nemusí. Pokud začneme svýukou až po tomto období, prudce se ztrácí šance se naučit jazyk používat; zvládají to jen nadané děti zpodpůrného prostředí, už méně děti průměrné a děti znepodnětného prostředí už nemají šanci jazyk zvládnout vůbec.

Z toho všeho vyplývá, že začít sjazykem vpředškolním věku je nejen žádoucí, ale dokonce velice prospěšné. Musíme ovšem postupovat velice obezřetně a přiměřeně jejich vnímání.

Jak tedy na to?

Především je na děti potřeba mluvit. Není důležité, zda vám dítě zcela rozumí; když větu doprovodíte výmluvným pohybem, gestem či „grimasou“, pochopí, co po něm chcete. Velmi žádoucí je technika TPR (Total Physical Response; techniku, která spočívá ve spojení cizího výrazu a nonverbální, pohybové nebo činnostní reakce, prozkoumal a popsal americký psycholog James Asher vosmdesátých letech minulého století.). Technika spočívá ve vydávání pokynů, které učitel zároveň sdětmi provádí a nenásilně je vede ktomu, aby uměly nejen reagovat, ale podobný pokyn i vydat svým kamarádům. Tělovýchovná chvilka, vedená vangličtině, nabízí pokyny vcílovém jazyce, které učitel zároveň provádí a děti je opakují. Tím si navykají na vnímání obsahu vangličtině. Pohybové hry jsou pro tuto věkovou skupinu velmi atraktivní; proč je tedy nezařadit na závěr rozcvičky?

Slovní útvary jako básničky, říkadla, rozpočitadla jsou pro děti cenným zdrojem slovních spojení a frází. Jejich opakováním si děti upevňují výslovnost, vázání slov, rytmus i intonaci řeči, nehledě kobsahu, který bývá zaměřen na nejrůznější oblasti dětského zájmu. Úskalím bývá fakt, že děti nejsou nadšené neustálým opakováním, zajímá je jen nový obsah. Abychom jej však upevnili, potřebujeme, aby text opakovaly vícekrát. Můžeme využít triku, který spočívá ve vyžadování výrazu a tónu řeči. „Už to umíš? A uměl bys to říct jako rozzuřený tygr?“ Než dítě dosáhne výrazu správně rozzuřeného tygra, několikrát říkačku dobrovolně zopakuje. Pak můžete trénovat výraz ospalého medvídka, uspěchané včeličky, líné želvy, nebo stočeného hada. Kdo pozná, který had už je správně stočený? Samozřejmě učitel.

Písničky jsou také cenným zdrojem jazykového materiálu; kromě obsahu ještě využívají toho, že melodie udržuje text pohromadě. Zbásničky slovíčko snadno vypadne, melodie vpísničce to přece jen tak snadno nedovolí. Pokud navíc dáme dětem do ruky jednoduché hudební nástroje spožadavkem vyťukávat rytmus, odvedeme jejich pozornost od používání cizího jazyka soustředěním se na hru. Tím navíc dochází kžádoucímu zautomatizování jazyka (používání bez úporného soustředění)

Osobně se mi velmi osvědčil systém „eliciting“, tedy manipulace spředměty či obrázky, komentování toho, co právě dělám, vidím, přemisťuji, otáčím. Pokládám otázky dětem, aby jednoduše reagovaly na to, co vidí, co nevidí (je skryto), kolik předmětů vidí, jaké barvy, kde se nachází a podobně.

Další osvědčenou metodou je vyprávění příběhů. Ty jsou zpravidla jednoduché, sčasto se opakujícím dějem, děti slyší stejná slova, stejné věty několikrát po sobě a tedy záhy pochopí, oč jde. Vpříbězích také často nacházíme dialogy, díky kterým se děti učí komunikativním dovednostem. Pohádky je možno nechat převyprávět, a tedy učit děti používat jednoduché fráze vsouvislém celku. Pokud zapojíme do aktivity i maňáska, získáme atraktivního spojence, který sdětmi spolupracuje a podněcuje je kvýměně jednoduchých vět.

Co nejvyšší kvalita

Jaké je tedy doporučení pro učitele, kteří se chystají zabývat výukou angličtiny vpředškolních zařízeních? Nejprve zajistěte, aby vaše angličtina byla na vysoké úrovni, pracujte na sobě. Soustřeďte se hlavně na správnou výslovnost, schopnost jednoduše formulovat myšlenky a jasně se vyjadřovat. Není nic tragičtějšího, než chyba učitele, předávaná žákům a šířící se jako lavina. Svou jazykovou i metodickou úroveň neustále rozšiřujte pobyty na jazykových i metodických kurzech.

Shánějte nejrůznější jazykové útvary, písničky, básničky, pohádky, říkadla, rozpočitadla. Mějte připravený vhodný text na každou příležitost. Zaměřte se na sehnání co největšího počtu zvukových nahrávek – děti potřebují širokou škálu řečových podnětů.

Naplánujte si, jaké aktivity jsou pro vaše děti nejvhodnější – přiměřené jejich věku a schopnostem, odpovídající příležitosti a událostem ve správném čase, adekvátní tématu, které probíráte i momentální náladě dětí. Naučte se naplánovat si aktivity tak, aby odpovídaly krátké dětské pozornosti, aby se přiměřeně střídaly ve správném tempu. Rozmyslete si, jak zapojíte rodiče – informování o vašem postupu, o pokroku dětí, o potřebách skupiny, o možnosti jejich přispění kdění ve skupině. Udržujte si dobrou náladu a pozitivní přístup!

Mgr. Sylvie Doláková (článek vyšel v časopise Informatorium 3-8 2012/2)

Článek z New York Times:

Why Bilinguals Are Smarter? (The New York Times 2012/3)